Na hranolovém kvádrovém soklu pískovcová plastika Koziny se psem u nohou. Dílo Čeňka Vosmíka z r. 1895. V roce 2010 bylo provedeno celkové restaurování pomníku.
Pomník je zapsán na seznam kulturních památek.
Z: pasportizace SÚRPMO, okres Domažlice, z prosince 1979.

Most se klene jedním obloukem nad říčkou Radbuzou. lícní strany jsou vyzděny z lomového kamene s vyznačenými klenáky oblouku, omítka zdí se nedochovala. konstrukce dosahuje délky asi 14 metrů, celková šířka je asi 5 metrů, vzepětí oblouku nad hladinou je 2.5 - 3 metry. Most má parapetní zídky, které byly obnoveny při rozsáhlé rekonstrukci mostu v roce 2009. jeden parapet má uprostřed rozpětí vyšší nadezdívku, kde snad byla umístěna socha. Vozovka je kamenná. Datace mostu je do roku 1809 - letopočet je patrný na jednom z kamenů u paty mostu nad říčkou.

Bývalý zámeček s hospodářským dvorem.
Vlastní zámeček - obytná část někdejšího klášterního dvora - je patrový pětiosý. Střední vjezd zaklenutý stlačeným obloukem chrání oblouková rozštěpená římsa, na níž augustiánský znak s letopočtem 1730. Okna patra v šambránách s uchy chrání prohýbané zaostřené nadokenní římsy. Na dvorní straně bývaly v přízemí i patře arkády. V části přízemí jsou křížové klenby. Na obytnou budovu v pravém úhlu navazuje přízemní křídlo chlévů. Postaveno r. 1730, portál má charakter vlastně dosud raně barokní, členění oken patra patří až pozdnímu baroku. Od roku 2008 probíhá postupná rekonstrukce. Zámek je zapsán ne seznam kulturních památek ČR.
Z: pasportizace SÚRPMO, okres Domažlice, z prosince 1979.

Kostel sv. Václava s ohradní zdí hřbitova a márnicí.
Jednolodní stavba s užším, protáhlým pětiboce uzavřeným kněžištěm, při jehož severním boku připojena mohutná hranolová věž se sakristií v přízemí. V průčelí kostela připojena předsíňka. Presbytář rozčleňuje odstupněné opěráky vrcholící dosti strmým pultem. Okna zaklenuta polokruhem. Zachovány však stopy původních lomených oken. Boční strany lodi rozvrhují na severu i na jihu dvojice armovaných opěrných pilířů odchylného zjevu než na kněžišti. Ve věži kryté nízkou helmicí jsou štěrbinová okénka.
Kostelní loď je zaklenuta valenou klenbou s trojúhelnými výsečemi. Klenební pasy vybíhají z pilastrů. Lomený triumfální oblouk profilovaný výžlebkem je podchycen barokní římsovou hlavicí. Kněžiště je sklenuto dvěma obdélnými poli křížové žebrové klenby s šestiprstým závěrem. Žebra hruškovitého profilu doplněného obloukem vybíhají těsně při sobě z úrovně profilované barokní římsy. Svorníky kruhové, jeden z nich zdoben hvězdou. Presbytář asi 10 m vysoký se liší od běžných vesnických staveb zdůrazněním vertikální vznosti. Do sakristie vede sedlový, na hraně skosený portál. Dosti vysoký prostor sakristie je zaklenut jedním polem křížové klenby na hranolových vyžlabených žebrech vybíhajících do konzol (římsová, jehlancová a další s lidskou maskou). Západní předsíň je zaklenuta křížově. Prvořadá krajinná dominanta.
Na hřbitov při kostele vstupujeme pilířovou branou. Čtvercová plochostropá márnice. Je to ušlechtilá stavba ze třetí čtvrti 14. století, doklad umělecké pohody na Domažlicku v době Karla IV. Problematické jsou opěrné pilíře lodi, jež jsou dodatečné, ale působí autenticky. Jejich spojování s druhotně vloženou barokní klenbou lodi působí přesvědčivě. Kostel byl barokně upraven někdy v poslední třetině 17. stol. Kostel sv. Václava je zapsán na seznam kulturních památek ČR.
Z: pasportizace SÚRPMO, okres Domažlice, prosinec 1979

Hrad má značně pravidelný polygonální obrys zužující se směrem k západu s dlouhou severní, východní a jihozápadní stranou. S výjimkou od východu chránily ho přírody a valy. Skoro uprostřed východního úseku obvodové hradby bylo předsazeno zajímavé obranné zařízení, dvojice nestejně hlubokých půlkruhově zakončených baštiček po stranách obdélného jádra. Do hradu se vstupovalo při severovýchodním nároží ohrady. K vnitřnímu líci na východě i na jihozápadě přiloženy vedlejší budovy. Uvnitř západního vrcholu hradu stojí hranolová věž se zaoblenými rohy. Skoro uprostřed hradu se táhne skalnatá ostrožna na jejím východním konci bylo vyzdviženo věžovité lehce obdélné stavení, mělo původně dvě poschodí. Na západě navazoval na další zmizelý objekt. Hrad byl postaven asi v první polovině 14. století, východní předsazené stavení asi až z 15. věku. Již ve 2. čtvrti 16. století zpustl. Hrad je zapsán na seznam kulturních památek ČR.
Z: pasportizace SÚRPMO, okres Domažlice, prosinec 1979.

Čtyři křídla zámku obklopují čtvercový dvůr. Průčelní - západní křídlo je dvoupatrové, ostatní patrové. Vnější fasády mají eklektický charakter. V přízemí dnes poloauterárního charakteru na dvou stranách nádvoří probíhaly arkády. Je v celém rozsahu klenuta. Klenby východního křídla jsou renesanční. Ostatní barokní. Převažují slačené valené klenby s pětibokými výsečemi. V jižním křídle prostor zaklenutý křížově na střední podporu. Po stranách vstupu stoupají do patra dvě šneková schodiště. V patře je kaple zaklenutá dvěma plackami. Východní křídlo je renesanční. Další křídla barokní z první poloviny 18. století. Velká přestavba z roku 1870. Zámek je v havarijním stavu a přímo mu hrozí zánik. Zámek je zapsán na seznam kulturních památek ČR.
Z: pasportizace SÚRPMO, okres Domažlice, prosinec 1979.

Kamenný most o osmi obloucích na pilířích. Z obou stran vedou na most šikmo se rozšiřující stoupající nájezdy. V místech nad pilíři je most rozšířen pro sokly šesti soch. Jsou to sv. Antonín, Jan Nepomucký, archanděl Michael, P. Maria, sv. Václav a sv. Erasmus. Most se sochami z doby kolem poloviny 18. století. Most je zapsán na seznam kulturních památek ČR.
Z: pasportizace SÚRPMO, okres Domažlice, prosince 1979.

Bývalý klášterní kostel Zvěstování P. Marie
Obdélný presbytář s věží po jižní straně se připojuje k širší nadmíru dlouhé lodi. Kněžiště má ráz nejranější gotiky, loď je celistvě raně barokní beze stop staršího organismu. Zevně je nejpůsobivější východní průčelí presbytáře s velkým zazděným lomeným oknem, nad ním je otevřeno velké okno kruhové. Po severní straně presbytáře se připojovala zmizelá, žebrově zaklenutá místnost. Na vnějšku kněžiště jsou patrny stopy původních oken. Věž má horní patro osmiboké. Členění průčelí lodi je značně úsporné, představují je ploché lisenové pásy. Na západním portálu byl vytesán letopočet 1691. Presbytář je rozvržen do dvou klenebních polí, východní je takřka čtvercová, západní mírně obdélné. Stěny kněžiště člení oblé svazkové přípory troj a pětidílné. Jsou posazeny na patkách a soklících v souvislém pásu. Obdobně jsou řešeny krycí desky kalichovitých bobulových hlavic. Při vnitřním oblouku vybíhá klenba na konzolách. Klenební žebra mají vejcovitou profilaci, ve východním poli značně složitější, žebra západního pole jsou mohutnější. Sbíhají se ve svornících, lomený meziklenební pas není profilován, obdobně jako přístěnná žebra. Půlkruhový vítězný oblouk je barokní. Sakristie v podvěží má obnovenou valenou klenbu. Prostor lodi je překryt střechou beze stropu, jeho stěny člení pilastry, při západním průčelí je vložena valeně podklenutá kruchta. Presbytář pravoúhlého kostela, u nás zcela neobvyklého architektonického zjevu byl postaven patrně již ve druhé čtvrti 13. stol. Věž byla připojena v období rané renesance, kolem poloviny 16. stol., loď raně barokní dokončena na počátku devadesátých let 17. stol. Horní patro věže vyzdviženo v r. 1713. Po požáru v padesátých letech obnova kostela v letech sedmdesátých. Pivoňský presbytář jedna z nejstarších gotických architektur v Čechách je stavbou mimořádné zajímavosti.

Klášter přiléhající ke kostelu vlastně od západu
Čtyřkřídlá patrová budova. její křídla uzavírají pravoúhlé nádvoří do něhož je obráceno západní průčelí kostela a část jeho severní strany. Hlavní vjezd do kláštera, změněného v zámek, vede od východu. V jeho nadpraží osazen znak. Okna budov rámují stuhové šambrány. V přízemí severního křídla zřízena otevřená arkáda. Dispozice klášterních budov je zvětší části dvoutraktová. Chodby zaklenuty křížovými klenbami. Refektář v jihovýchodním rohu objektu zaklenutý křížovou klenbou se štukovými rámy. Z gotického kláštera se v dnešním objektu zachovaly jen fragmenty zdi a několik detailů, skosený portál na severním konci západního křídla, část skoseného ostění ve východním průjezdu. Klášter založen snad již 1256 či ve třicátých letech 14. století., r. 1420 zpustošen, obnoven 1595 a 1733. R. 1785 byl zrušen, jeho budovy se staly zámkem. Klášter momentálně prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Klášter je zapsán na seznam kulturních památek ČR.
Z: pasportizace SÚRPMO, okres Domažlice, prosinec 1979.

Románskogotická stavba se čtvercovým presbytářem, k němuž od severu přiléhá hmotná hranolová věž, s krátkou mírně obdélnou, lehce širší lodí. Východní okno kněžiště je špaletované, ale již zalomené, i jižní okno je lomené. Čtvercová valeně zaklenutá jižní předsíň zakrývá hlavní románský portál, půlkruhový, pravoúhle odstupněný, s odlehčenými nárožími, vnější oblouk přechází k archivoltě do obloukového vlysu, další předsíňka před prostým západním vchodem. Po východní straně věže je v přízemí nad vchodem špaletové okénko. Nízká věž vrcholí stanovou střechou. Presbytář je zaklenut jedním polem křížové žebrové nepřevýšené klenby. Žebra trojlisté profilace vyrůstají z náběžních štítků na jehlancových konzolách s dvojitě vyžlabenými stranami a stýkají se v drobném reliéfně pročleněném svorníčku. Lomený neprofilovaný vítězný oblouk podtrhuje římsa tvořená dvojicí oblounků. Do sakristie v podvěží vede raně gotický profilovaný portálek vrcholící dále rozevřeným trojlistem v horním zaostřeným lalokem. Prostor podvěží předělený vloženým stropem je zaklenut křížově bez žeber s lomenými čely. Po východní straně je půlkruhový vloženým patrem předělený otvor, jehož nároží špalek člení skupina oblouků a výžlabků. V pozadí plochostropé lodi je vložena kruchta na sloupech. Kol hřbitova obíhá stará kamenná zeď, vstupní portál půlkruhový, skosený, gotický. Kostel byl postaven někdy okolo r. 1240. Jedná se prvořadou krajinnou dominantu. Kostel je zapsán na seznamu kulturních památek ČR.
Zdroj: pasportizace SÚRPMO, okres Domažlice, prosinec 1979

Areál zámku je situován ve východní části obce v mírném svahu, východně od silnice na Klenčí pod Čerchovem. Hlavní zámecká budova stojí v západní části areálu v dominantní poloze, na jihu na ni navazuje souvislá řada dalších zámeckých objektů-kostel sv. Jana Nepomuckého, správní budova čp. 63 a stodoly. Další hospodářské budovy jsou situovány na východ od zámku. V jižní části areálu stojí budovy bývalého zámeckého pivovaru, na jihovýchodě obytná budova čp. 3 a čp. 79. Severně od zámku se rozprostírá zámecký park, vymezený na západní a severní straně ohradní zdí, prolomenou na severní straně vjezdovou stranou. Západně od zámku, u rybníka je situována socha sv. Jana Nepomuckého. Stavba zámku byla založena v r. 1676-77 Volfem Maxmiliánem Lamingenem z Albenreuthu. Upravována byla po požárech v letech 1701 a 1755. Následně byla Empírově přestavěna po ohni r. 1810 za hrabat Stadionů. Druhé patro dvorního křídla bylo postaveno mezi lety 1939-45. Kostel sv. Jana Nepomuckého vybudovaný v roce 1810 na místě kaple založené již r 1706. Kostelní věž pochází z roku 1818. Zámek i kostel jsou nyní po částečné rekonstrukci. Areál zámku je zapsán na seznamu kulturních památek ČR.