Jihozápadně nad městem ve výši 587 m nad mořem se vypíná Veselá hora s kaplí sv. Vavřince. Stavba byla započata již r. 1685 a v roce 1775 došlo ke stavbě nového kostelíka a k důkladné opravě došlo v roce 1851. Od roku 1851 sem byla konána četná procesí a to nejen ve dnech známé Vavřinecké pouti. Nejznámější se konalo 13.8.1939 jako důrazný protest národa proti hitlerovské okupaci a odtržení Chodska. V době 2. světové války byly poutě nacisty zakázány a první se uskutečnila 12.8.1945. To byl také počátek tradice folklórních Chodských slavností. V roce 2008 proběhla rekonstrukce kaple. Kaple je zapsána na seznam nemovitých kulturních památek ČR.

Domažlické obdélníkovitému náměstí (původně městské tržiště) vévodí 56 m vysoká nakloněná věž kruhového půdorysu patřící k arciděkanskému kostelu. Architektonicky hodnotné jsou gotické a renesanční domy s podloubími a klenutými mázhausy a pozdějšími barokními a rokokovými štíty. Nad průčelími vznikly zděné vikýře s okny a kladkami. Většina domovních štítů vznikla dodatečně v 2. polovině 19. století. K uchování zásob sloužily v domech hluboké poschoďové sklepy, dodnes dochované, i když některé byly v 60. letech zazděny. Historické jádro města bylo v roce 1975 prohlášeno za Městskou památkovou rezervaci.

Branka, součást městského opevnění, byla předsunutou branou mladšího pozdně gotického opevnění. Byla výrazně zakreslena na vyobrazení města z roku 1592 jako objekt s vysokým obloučkovým štítem, přístupný po dřevěném mostě. V 19. stol. byl terén v okolí branky uměle zvýšen a stavba byla upravena jako prosté obydlí.

Dolejší brána v Domažlicích byla součástí městského opevnění již od jeho založení v 60. letech 13. století. Současná podoba brány je výsledkem rekonstrukce v roce 1905.

Baldovské návrší s barokní šestibokou kaplí zasvěcenou Nejsvětější Trojici, která byla vystavěna v 18. století. Došlo zde ke srážce mezi husity a křižáky roku 1431. Kamenný blok v blízkosti kaple připomíná nedostavěný památník, který měl toto vítězství upomínat.

Zbytky městského opevnění, které mělo původně vnitřní zeď s půlválcovými baštami a zeď parkánovou s otevřenými hranolovitými baštami, pocházejí z doby založení města, z druhé poloviny 13. století. Z původních čtyř bran se do doby dnešní dochovaly pouze dvě. Jednou z hlavních městských bran je brána Dolní z doby okolo roku 1270. Tato uzavírá východní část náměstí. Její protějšek – Horní brána se do dnešních dní bohužel nedochovala – byla odstraněna v roce 1843. Při rekonstrukci vozovky v místech, kde dříve stávala, byly odkryty archeologickým výzkumem její základy. Další z dochovaných bran je Bezděkovská branka vystavěná pravděpodobně koncem 15. století. Poslední z bran Týnská , byla odstraněna krátce po bráně Horní v roce 1848. Fragmenty zdí vnitřní a parkánové hradby se zachovaly na severní straně za bývalým klášterem Augustiniánů a za domy č.p.106 – 110, na východní straně po obou stranách Dolní brány, na jižní straně při Bezděkovské brance a v jihovýchodní části při Chodském hradě. Raně středověká hradba o síle přes dva metry,dosahovala výšky 7,5 m. Ve třech nárožích zesilovaly městské opevnění tři válcové věže, čtvrté nároží střežil hrad. Po obvodu obsahovala městská hradba ještě dalších 22 půlvácových dovnitř otevřených věží, rozestavěných ve třicetimetrových rozestupech. Městské opevnění doplňovala parkánová zídka a téměř 20 metrů široký příkop s valem napájený potokem Zubřinou. Důležitou funkci hlásky plnila městská věž, která byla později připojena ke kostelní stavbě.

Klášter augustiniánů byl založen r. 1287 králem Václavem II. V době husitských válek v roce 1421 byl klášter domažlickými husity zničen. Klášterní kostel Nanebevzetí Pany Marie však zůstal zachován. Po celou dobu patnáctého a následného šestnáctého století zůstal klášter v rozvalinách. Teprve v roce 1671 byla započata jeho obnova. Dokončena byla v roce 1746, ale při požáru následujícího roku byl nově opravený klášter znovu poškozen. O tři roky později však již opravený konvent sloužil svému účelu. Klášter společně s klášterním kostelem tvoří velmi historicky a architektonicky kvalitní dominantu západního konce náměstí Míru. Na konci 20. a počátku 21. stol. probíhají stále práce na opravách kláštera, který nyní slouží jako Základní umělecká škola.

Uprostřed náměstí, přímo proti kostelu byla postavena radnice. V renesanční podobě poznamenané pozdním barokem, s pěkným gotickým portálem a po přestavbách v důsledku ničivých požárů, se dochovala do r. 1891. Pak byla zbořena, aby uvolnila místo dnešní moderní novorenesanční budově s věžičkou, dostavěné roku 1893.

Historické domy ve Vodní ulici se stylovou krčmou U Meluzíny, na jejímž dvoře jsou dochovány zbytky městské hradby s rekonstruovaným ochozem

Muzeum J. Jindřicha představuje návštěvníkům velké množství předmětů lidové kultury, které zakladatel muzea nasbíral na rázovitém Chodsku. Unikátní je rozsáhlá sbírka obrázků malovaných na skle.